Asi vás nepřekvapí, že lidský mozek je pozoruhodný orgán, který má schopnost každý den uvažovat, vytvářet, analyzovat a zpracovávat nespočet informací. Mozek nám dává schopnost pohybovat se v prostředí pomocí vrozeného smyslu. Jedná se o dovednost nazývanou prostorová orientace, která je užitečná při hledání tras na neznámém místě, a to podle pokynů, které obdržíme. Prostorová orientace je zásadní pro přizpůsobení se novému prostředí a přechodu z jednoho bodu do druhého. Bez ní bychom chodili jen v nekonečných kruzích. Prostě nikdy bychom nebyli schopni zjistit, kam chceme jít. I když se moderní technologie stali velmi dobrým pomocníkem, je potřeba je kombinovat i s jinými aktivitami, které by některým mohly přijít zastaralé, ale přesto mají na rozvoj mozku zásadní vliv. Pojďme se teď chvilku zastavit nad tím, jak na zdravý vývoj mozku může působit taková obyčejná papírová mapa, která je součástí každé naší hry.
Mozek má svoji vlastní čtečku map
Část mozku, která je zodpovědná za navigování v prostorovém prostředí se nazývá hipokampus známý také jako čtečka map mozku. Hipokampus nám pomáhá určit, kde jsme, jak jsme se na dané místo dostali a jak se dostat do dalšího cíle. Čtení map a rozvoj navigačních dovedností může mít příznivý vliv na mozek. Ve skutečnosti může použití orientačních a navigačních dovedností často způsobovat růst hipokampusu a mozku, přičemž se zvyšuje počet mentálních map a nervových cest.
Studie vědců z University College v Londýně zjistila, že šedá hmota v mozcích řidičů taxi rostla a přizpůsobovala se, aby jim pomohla ukládat podrobné mentální mapy města. U řidičů taxi, kteří se podrobili výzkumu se ukázalo, že mají ve srovnání s jinými lidmi větší hipokampus. Vědci navíc zjistili, že čím více času řidiči stráví prací, tím více se hipokampus strukturálně mění, aby vyhovoval velkému množství navigačních zkušeností. Řidiči, kteří strávili více než čtyřicet let v taxíku, měli rozvinutější hipokampus než ti, kteří právě začínali. Studie ukazuje, že zkušenosti s prostorovým prostředím a navigací mohou mít přímý vliv na samotný mozek.
Mozek ztrácí svoji přirozenou schopnost navigovat
Použití moderních navigačních technologií a aplikací pro chytré telefony má však potenciál poškodit mozek v závislosti na tom, jak jsou používány v dnešním světě.
Čtení map a orientační běh se dostávají stále více do pozadí díky systémům a všemožným geoprostorovým technologiím. Výsledkem je, že čím dál více lidí ztrácí schopnost navigovat a najít cestu v neznámém terénu. Podle BBC policie v severním Skotsku vydala výzvu pro turisty, aby se naučili orientačním dovednostem, než aby se při navigaci spoléhali pouze na chytré telefony. Učinili tak poté, co opakovaně zachraňovali ztracené turisty. Policie uvedla, že rostoucí používání aplikací pro chytré telefony pro navigaci může vést k problémům, protože lidé jsou příliš závislí na technologii, aniž by pochopili hmatatelný svět kolem sebe.
Na McGill University provedli vědci řadu tří studií o účincích používání GPS zařízení na mozek. Vědci chtěli měřit mozkovou aktivitu lidí při použití dvou metod, které lidé používají pro navigaci. První metoda se nazývá prostorová navigace, a to je místo, kde se orientační body používají k vytváření kognitivních map, které nám pomáhají určit, kde se nacházíme v konkrétním prostředí. Druhá se nazývá stimulační odpověď. V této situaci běžíme v režimu auto-pilot a opakujeme své kroky podle opakování. Například, když domů z práce jezdíme stále stejnou cestou, stane se to pro nás přirozeností a dříve či později přestaneme přemýšlet o tom, jak jsme se vlastně dostali domů. Vědci tvrdili, že tento režim je velmi úzce spojen se způsobem, jakým se GPS používá k navigaci.
To, co vědci zjistili, bylo významné z hlediska vlivu prostorové orientace na mozek. Po provedení funkční magnetická rezonance na lidech, kteří využívali obě tyto strategie, měli jedinci, kteří použili strategii prostorové navigace, zvýšenou aktivitu v hipokampusu. Naopak zjistili, že nadměrné používání GPS může vést ke zmenšení hipokampusu v průběhu stárnutí, což by nám později v životě mohlo přinést vyšší riziko kognitivních onemocnění. Jednou z těchto chorob může být Alzheimerova choroba, která poškozuje hipokampus a vede k problémům s prostorovou orientací a pamětí.
GPS ve skutečnosti lidem navigaci ztěžuje
Vědci si nyní kladou otázku, zda moderní systémy určování polohy a pokročilé mapy dělají lidem něco dobrého. Studie provedené Britskou kartografickou společností zjistily, že high-tech mapy mohou dovést uživatele z bodu A do bodu B, ale ve srovnání s tradičními papírovými mapami zaostávají. Staromódní tištěné mapy uživatelům nejen ukazují, jak se orientovat, ale také poskytují další důležité informace o oblasti, jako jsou historické památky, vládní budovy a kulturní instituce. Strach z používání výhradně GPS znamená ztrátu kulturní a geografické gramotnosti. Čím více lidé používá GPS, tím více se vzdalují od skutečného světa.
Dr. Toru Ishikawa, výzkumný pracovník a specialista na prostorové chování člověka, provedl četné studie o tom, jak používání zařízení GPS ovlivňuje schopnost člověka procházet okolním prostředím. Ishikawa a jeho kolegové z Tokijské univerzity požádali tři skupiny lidí, aby si našli cestu městským prostředím pěšky pomocí různých navigačních prostředků. Jedna skupina používala mobilní telefon s vestavěným GPS a druhá skupina používala papírovou mapu. Poslední skupině vědci cestu ukázali. Studie zjistila, že skupina, která používala GPS, kráčela pomaleji, udělala více zastávek a šla dál než ostatní. Udělali více chyb a jejich dosažení cíle trvalo déle. Po dané procházce uživatelé GPS také projevili horší znalosti o terénu a trase, kterou šli, což se projevilo ve chvíli, když byli požádáni o nakreslení mapy.
Vědci, kteří poukazují na výhody papírových map, tvrdí, že používání GPS ve skutečnosti lidem ztěžuje navigaci. Zařízení GPS podporuje lidi, aby upřeně hleděli na obrazovku místo toho, aby se rozhlíželi kolem sebe. Velikost obrazovky GPS také způsobuje, že lidé si nemohou současně zobrazit svou polohu a cíl.
Papírové mapy se však nespoléhají na získání signálu a použití mapy ve spojení s kompasem nám tak dává možnost lépe vnímat svět kolem sebe. Nezáleží na tom s jakými navigačními dovednostmi se narodíte, ale jak moc je trénujete.
Ti, kdo podporují GPS zařízení, tvrdí, že navigační systémy v automobilu jsou při řízení nejužitečnější. Tyto digitální mapy jsou užitečné, protože mohou řidiči sdělit polohu nejbližší restaurace nebo čerpací stanice. Některá zařízení GSP mohou také lidem pomoci navázat kontakt s přáteli prostřednictvím sociálních sítí založených na poloze. Tchajwanská studie ve skutečnosti navrhla, že GPS zařízení překonala papírové mapy, pokud jde o účinnost řízení. Studie Barryho Browna a Kalifornské univerzity v San Diegu však našla další způsob, jak by navigace GSP mohla být škodlivá pro lidský mozek. Řidiči, kteří používají GPS, často zjišťují, že jejich navigační dovednosti degenerují.
Každá nová inovace Google map přináší pouze snížení základních geografických znalostí člověka. Existují dokonce i aplikace, které nám umožňují zjistit, v kterém poschodí budovy se zrovna nacházíme. Jako kdybychom se nemohli podívat na ceduli v daném podlaží. Přestáváme se rozhlížet kolem sebe a upínáme zrak jen do různě velkých obrazovek. Není to škoda? Není lepší se dívat raději kolem sebe?
Prostě technologie nám v něčem pomáhají, ale i škodí. Využití dovedností čtení a navigace map k prozkoumání prostorového prostředí může mozku prospět a způsobit, že určité jeho oblasti rostou, zatímco použití moderních technologií pro navigaci se zdá, že jejich rozvoj naopak brzdí. A tak i když jsou technologie užitečným nástrojem, lidský mozek nakonec zůstává nejdokonalejším čtenářem map.
Inspirováno článkem na webu dislounge.com, některé části mohou být doslovným překladem.