Neobyčejná pohádka

Bylo nebylo v krásném stověžatém městě s název Praha. V tomto městě žili šťastní lidé, kteří byli známí svou láskou ke hrám a zábavě.

V jednom malém činžovním domě uprostřed Prahy žila dívka jménem Klára. Klára byla velká milovnice knih pohádek. Také na dveřích měla velkou ceduli „Tisknu pohádky zdarma“. Měla ráda snad všechny pohádky a příběhy. Tiskla si také vlastní příběhy na staré, kouzelné tiskárně. Když Klára otevřela okno, mohla ze svého domu vidět nádhernou Prahu s jejími úžasnými památkami.

Jednoho slunečného rána se Klára rozhodla vyrazit pro nový toner do tiskárny k babě Jaze. Přešla přes půl Prahy a zamířila ke Královské oboře. Cestou na okraji parku potkala skupinku dětí, které seděly na lavičce a vyprávěly si příběhy.

„Co děláte?“ zeptala se Klára zvědavě. „My tu sedíme a držíme hlídky, aby z rybníka nevylezl Hastrman!“ odpověděl jeden z chlapců. „Vidíme, jestli se něco zajímavého neděje a mezitím si vyprávíme příběhy,“ přidal se k němu hned druhý chlapec.

Klára se s dětmi domluvila, že jí dají vědět, kdyby z rybníka vylezl Hastrman. A že jim za to na oplátku, až bude mít nový toner, nějaký svůj příběh vytiskne.

Když se dostala k chaloupce nedaleko rybníka, uslyšela tajemné zvuky. „Co to je?“ zeptala se s napětím.

„To je Hastrman!“ volal jeden kluk z hlídky. Klára rychle utíkala k chaloupce a bušila na dveře. Baba Jaga však byla připravená. Své zákazníky měla ráda a Kláru pustila rychle dál a na Hastrmana vypustila svého kocoura. Hastrmani se totiž hrozně bojí koček. Hastrman tak rychle zmizel zpátky v rybníce a Klára mohla v klidu pořídit vše potřebné.

Po cestě zpátky se Klára stavila za dětmi, vzala si flashku a spěchala zpátky domů vytisknout slíbené příběhy.