Jak se řeší šifry

I když je každá šifra na první pohled jiná, pokud jich pár vyluštíte, zjistíte, že mají něco společného. Protože neexistuje žádný obecný návod, jak při luštění postupovat, prozradíme, jak to děláme my. Zúčastnili jsme se již řady všemožných šifrovaček a díky tomu jsme přišli na pár tipů, které nám vždy pomohou a mohly by se hodit i vám. Krom toho hry přece také připravujeme, a tak víme, jak organizátoři přemýšlí a principy šifrování nám nejsou cizí.

Šifry, které se používají při venkovních šifrovacích hrách jsou vždy vymyšleny tak, aby se daly rozluštit. I když to leckdy na první pohled nevypadá, je to tak. Schopnosti a dovednosti, které pomáhají k nalezení řešení, máme všichni. Takže i vy. Stačí se jen naladit na tu správnou dešifrovací vlnu. A my vám s tím hned pomůžeme.

A protože víc hlav víc ví, chodíme na šifrovačky zásadně v týmu (2 – 5 lidí). Jako, můžete vyrazit i sami, ale připravíte se o společnou zábavu a řadu nápadů, které dodají jedině další hlavy v týmu.

A jak tedy šifrám přicházíme na kloub?

  1. Vezmeme šifru a 2 minuty se na ni všichni díváme. Přemýšlíme si každý jen ve své hlavě a ostatním nesdělujeme své nápady. Toto pravidlo jsme zavedli po tom, co se nám nedařilo některé šifry rozluštit jen proto, že silnější členové týmu nevědomě zabili proudy myšlenek těch slabších.
  2. Při zkoumání šifry se zaměřujeme na to, co nám šifra připomíná, co se v ní opakuje a z čeho všeho se skládá.
  3. Všímáme si okolí, kde šifru luštíme, zda by nám nějak nepomohlo, nenapovědělo.
  4. Sdílíme si své nápady a žádný neodsuzujeme. Každá myšlenka se počítá. Žádný názor není špatný. Nenadáváme si.
  5. Postupně zkoušíme rozpracovat nápady, které nám dávají smysl více rozvést a shodneme se na tom, že se jim budeme věnovat.
  6. Každému nápadu věnujeme adekvátní časový limit.
  7. Snažíme se být nezaujatí. Občas je to těžké a párkrát se nám již stalo, že jsme se tak zabejčili a furt se snažili jít jen jedním směrem, že jsme luštili jednu šifru hodinu a ještě úplně špatným směrem. Naposled se nám to stalo na šifrovačce Zkratka 2018 při šifře složené z Marshmallow.
  8. Nevěříme na náhody. Vždy ověřujeme, zda to, co sedí např. na část šifry, funguje i na zbytek. Pokud ano, nejde o náhodu. Obsahuje např. každá věta číslovku? Znamená to, že bychom je v luštění měli využít.
  9. Všímáme si detailů a doprovodných materiálů. Tvůrci většinou doprovodné papíry nedávají jen tak. Může tam být něco, co napoví.
  10. Zapojujeme fantazii. Morseovka nemusí být složena jen z teček a čárek. Ale třeba v provedení notového zápisu.
  11. Díváme se na šifru z různých úhlů. Zblízka i zdáli, shora i zdola…
  12. Když jsme v koncích, nevzdáváme to a zkoušíme ještě pár triků.

Jaké triky zkoušíme, když jsme v koncích?

  1. Zkusíme morseovku.
  2. Přečteme první písmena.
  3. Vše přepočítáme. Dopočítáme-li se 26, zpozorníme. 26 naznačuje abecedu.
  4. Je-li šifra předmětem, rozbijeme ho.

Když ani pak nevíme a hledáním řešení jsme strávili odpovídající čas, bereme si nápovědu a když už je úplně nejhůř, tak i řešení. To však jen velmi výjimečně. Nápověda bývá leckdy dostačující.

Na šifrovacích hrách je kouzelné to, že když šifru poprvé spatříte, vůbec netušíte, co to je. Podíváte se znovu, začnete si všímat detailů a najednou máte řadu nápadů. Pak jen vyberete ten správný, rozpracujete a dotáhnete do zdárného konce.

Ta radost, kterou tým zaplaví, když šifru rozluští je nepopsatelná. Kromě toho, luštění rozvíjí kreativitu a přirozeným způsobem vás učí přemýšlet mimo zajeté koleje.

Láká vás tento typ dobrodružství? Není nic jednoduššího než si některou z her vybrat a strávit zábavnou formou čas s rodinou, přáteli či kolegy.