Jak jsme prošli Zkratku

Stejně jako loni se vydáváme za dobrodružstvím v podobě venkovní šifrovací hry Zkratka. Je to taková celodenní zábava. Ráno si přivstanete a když se zadaří, do půlnoci jste doma.

Ano, baví nás to. A protože si myslíme, že je to skvělý nápad, jak s přáteli, rodinou či kolegy strávit volný čas, připravujeme i podobné hry pro vás. Naše hry jsou však kratší, jak časově, tak i vzdálenostně. Dle zkušenosti členů týmu a zvolené obtížnosti většinou zaberou 2 – 5 hodin. Trasa je koncipována tak, aby byla kolem 6 km a zábavnou formou vám představila krásy některých našich měst. Hry nejsou časově omezené a dají se hrát celoročně. Vše potřebné se dočtete na Chytré zábavě v části o hrách.

Ale teď už zpět k příběhu naší Zkratky.

Na startu v Braníku se potkáváme s více jak sto týmy. Naše sestava je sice silná, 5 plus kočárek, ale za chvíli se ukazuje, že kromě Vojty a Míši se po čase leckdo na kratší či delší dobu potřebuje odpojit. Nevadí. Nějak se to zvládne.

Celá hra funguje na bodovém systému. Za každou vyluštěnou šifru, splněnou aktivitu či bonus, dostáváme body. Řešení jednotlivých šifer nás postupně posouvá dál, od stanoviště ke stanovišti. Celkem jich musíme obejít 11. Většinou jsou od sebe vzdáleny do 2 km. Díky obtížnosti řady šifer je možné čerpat i několik nápověd. Kromě klasického vybavení jako je nabitý telefon, svačina, voda, nějaké barvičky, nůžky a baterka, se rozhodně vyplatí přibalit i oblíbené šifrovací pomůcky a také něco, na co si sednete ve chvílích, kdy si budete lámat hlavu nad řešením.

Odbila devátá a můžeme se pustit do první šifry. Asi je vám jasné, že pokud se dá najednou do pohybu 131 týmů, bude to masakr. Nebojte, nedá. Fígl na začátku je, že organizátor, jinak nazývaný org, velice přirozeně docílí toho, že týmy na další stanoviště vyrazí s určitými odstupy. Na rozehřátí dostáváme hned 4 šifry. Za každou správně rozluštěnou, si vyzvedáváme část té hlavní, první šifry. Když ji máme celou, snažíme se z ní vyčíst, kam dál. Konečně to máme. Házíme věci malé do kočárku a pádíme.

Na další stanoviště přicházíme asi dvacátí. Bereme připravenou šifru a pohodlně se usazujeme. Nápadů, co s ním, máme řadu. Žádný však není ten správný. Vždy, když už to vypadá, že je to ono, někde to selže. Vytahujeme prázdné papíry a zakreslujeme vše, co nás napadá, konečně je to ono a víme, kam dál.

Počasí nám přeje. Slunce pálí, co mu podzimní síly dovolí. Pomalu se přesouváme do listnatých hájů, které nás uchvacují svou barevností. Týmy se už docela rozestoupily, a tak potkáváme jen pár skupinek.

S další šifrou fasujeme i první bonus. Zatím úplně nevíme, co s ním. Teda nápadů je zas řada, ale nevýhoda je v tom, že pokud nějaký nevyjde, bonus zničíme a další pokus nemáme. Necháme si ho tedy ještě uležet, luštíme hlavní šifru, tentokrát vcelku rychle a jdem omrknout zvěřinec.

Ocitáme se v minizoo. Nejmladší člen týmu míří shlédnout místní faunu a ostatní se snaží vzpomenout na dobu svého hravého mládí. Bez toho se totiž při řešení této šifry neobejdeme. Jde to podezřele rychle, což věští, že brzo nás bude čekat nějaká lahůdka, anebo je něco špatně. Na cestu si bereme ještě zvířecí bonus. Ne, není to zvíře, jen jakási nahrávka. Časem s ní i něco podnikneme. Teď ne, není čas. Jsme kdesi, kde být rozhodně nemáme. Vracíme se zpátky k šifře i mapě. Aha, tak jinak, jdeme jinam.

Fasujeme velmi chutnou šifru a to doslova. Je celá složena z Marshmallow. Abychom ji hned nespořádali a dokázali se soustředit, zahajujeme luštění sváčou. Chtělo by to sladkou tečku. A tak přece jenom jedno žužo ujídáme. Předtím ho raději ze všech stran fotograficky zdokumentujeme. Šestý smysl nějak nefunguje, a tak stále luštíme špatným směrem. I když nás občas něco lehounce varuje, nevnímáme to. Jsme tak přesvědčeni, že nic jiného než semafor to být nemůže, že při čerpání nápověd bereme hned druhou. Díky tomu se ještě více utvrdíme v našem chybném toku myšlenek. Marshmallow už máme celé pomalované a stále z toho nic kloudného neleze. Potřebujeme vědět víc, a obětujeme na to další, pracně získané, body. Konečně se žužu mění v písmena. Vysílení asi hodinovým přemýšlením, jdeme dál.

I když nerad, musím tým opustit. Na dalším stanovišti to není příliš vidět. Šifra je lehká, díky znalosti místního okolí většiny členů z týmu. Ocitají se zas po delší době v civilizaci.

Zadrhávájí se na další šifře. Čerpají nápovědu a přicházejí kromě bodů i o další členy týmu. Míša zůstává už jenom s Vojtou. Z pocitu, že je potřeba se pohnout, nakonec přicházejí na řešení a spěchají dál. A opět mizí z dohledu civilizace.

Aby se měli později čím pochlubit, mají řešení další šifry víceméně okamžitě. Poplácávají se, jak jim to ve dvou jde. Vracím se zpět a pomalu je doháním, a další šifru už zas dáváme společně.

Dostat se na další stanoviště zas zabere nějaký čas, a tak se hodí, rozluštit nahrávku ze zoo. Máme to. Odesíláme bonus do systému a lepšíme si bodové skóre.

Blíží se večer. Jsme kousek od Míšina domku. Celkem vtipné. Žije tu přes deset let a nikdy tuhle trasu nešla. Tohle je ta část, která nás na šifrovacích hrách, samozřejmě kromě samotného luštění, baví nejvíc. Ukáže vám místa, která netušíte, že ve vašem městě existují či vás navede, co a kde, se dá zajímavým způsobem projít. Proto je pro nás tento druh her mnohem zajímavější než klasické únikové hry.

Dáváme předposlední šifru a jdeme na poslední. Padá tma. Máme hlad a Míše začíná být zima. Zachumlaní ve všem, co máme a s čelovkou na hlavě se snažíme soustředit na poslední šifru a něco vymyslet. Vzdáváme to a bereme si nápovědu.

Po cestě do cíle jsem už zase kompletní a společně jdeme do finále. Je něco kolem osmé večer. Máme ještě dvě hodiny, rozluštit maximum bonusových šifer a získat tak nějaké body navíc. Ne vše dáváme.

Nakonec Míše dovolujeme zničit šifru, kterou si neseme skoro od začátku hry. Máme štěstí, je zničena a přesto rozluštěna. Zbývá již pár bonusových šifer. Už nevíme, co s nimi ještě udělat, a tak se pomalu loučíme. Vojtovi vypadává z rukou pár papírů. Na jednom zahlédneme nápovědu k vyluštění jedné ze zbývajících šifer. Jako dobře my. Tak ještě jeden bonus je náš. Stíháme ho odeslat? Jo, tak tak, ale ještě ho systém zaznamenává. Hra končí.

Jsme na sebe pyšní, došli jsme do cíle, zvládli i pár bonusů navíc a bavili se celý den.

Láká vás tento druh dobrodružství? Chcete s partou také na Zkratku? Tak začněte trénovat na našich hrách.

Všechny hry k dispozici  i v romantickém májovém balení